Bible je skvělá kniha, která tvoří základ několika světových náboženství - křesťanství, judaismu, islámu. Je zajímavé, že termín „Bible“ v textech knihy nenastává ani jednou. Původně se to nazývalo Slovo Boží, písma nebo jednoduše písma.
Návod k použití
1
Svou strukturou je Bible sbírka náboženských, filozofických a historických textů psaných různými lidmi, v různých časech a v různých jazycích po dobu 1600 let. Předpokládá se, že nejstarší texty pocházejí z roku 1513 př. Nl. Celkově Bible obsahuje 77 knih, ale jejich počet v různých vydáních se může lišit, protože ne všechny jsou uznávány jako kanonické, tj. posvátný a inspirovaný. 11 knih, které byly uznány jako apokryfní, některé náboženské vyznání odmítají a nezahrnují Bibli do svých vydání.
2
Bible je rozdělena na dvě části - Starý zákon a Nový zákon. První část je Starý zákon, nazývaný také Svatá historie předkřesťanské éry, obsahuje 50 knih, z nichž 38 je uznáno za kanonické. Věří se, že texty Starého zákona byly psány od roku 1513 do roku 443 př. Nl. lidmi, na které sestoupila Boží milost. Knihy Starého zákona hovoří o stvoření světa, víře Židů, účasti Boha na jejich životě, zákonech předávaných lidem skrze proroka Mojžíše na hoře Sinaj atd. Posvátné texty této části Bible jsou psány v různých jazycích a podmíněně se dělí na legislativní, historické, vyučovací a prorocké.
3
Nový zákon se také nazývá Posvátná historie raného křesťanství. Obsahuje 27 knih, které tvoří asi čtvrtinu celkového objemu Bible. Všechny knihy Nového zákona jsou psány ve starověké řečtině a vyprávějí o životě, mučednictví a zmrtvýchvstání Krista, o jeho učení, žácích a jejich skutcích po nanebevstoupení Božího Syna. To je věřil, že nový zákon, který se stal základem křesťanství, byl psán během 1. století A.D.
4
Nový zákon zahrnuje 4 kanonická evangelia. V překladu z řečtiny znamená „evangelium“ „dobré zprávy“, „dobré zprávy“. Až donedávna byly autory těchto knih evangelisté Matthew, Mark, Luke a John. První tři texty jsou svým obsahem podobné. Začtvrté, Janovo evangelium se od nich velmi liší. Předpokládá se, že John, který to napsal později než ostatní, se snažil vyprávět o událostech, které dříve nebyly zmíněny. Existuje několik desítek apokryfních evangelií, z nichž každé interpretuje události života a kázání Ježíše Krista svým vlastním způsobem. Takový rozpor a hojnost interpretací vedly k nucenému snížení kanonických textů na minimum. Nevstoupili do Bible.
5
Autorství evangelia se dodnes považuje za neprokázané. Matthew a John jsou Kristovi učedníci a Mark a Luke jsou učedníky apoštolů. Evangelisté nemohli být očitými svědky popsaných událostí, protože žili v 1. století nl a první rukopisy těchto textů pocházejí z 2. až 3. století. Je možné, že evangelium je záznamem ústního stvoření neznámých lidí. V každém případě nyní někteří kněží raději říkají farníkům, že autoři těchto knih nejsou známí.
6
Tak: 1. Evangelium je součástí Bible, jedna z knih v ní obsažených.
2. Bible byla psána více než jeden a půl tisíce let, počínaje 15. stol. Před Kristem. Evangelium sahá do 1. století A.D.
3. Bible popisuje mnoho aspektů života lidí, počínaje stvořením světa.
Evangelium hovoří o zrození, pozemském životě Ježíše Krista, o jeho vzkříšení a vzestupu, přikázáních a zákonech, které jim lidé přinesli, a pozoruje, že člověk dosáhne duchovní čistoty, štěstí spojení s Bohem a spasení.
4. Evangelium je psáno ve starověké řečtině, texty bible v různých jazycích.
5. Knihy Bible jsou lidmi psány podle Boží zvláštní inspirace. Autorství evangelia je připisováno Matthewovi a Johnovi, Kristovým učedníkům a Markovi a Lukovi, učedníkům apoštolů, i když dnes je to považováno za neprokázané.
