„March of Millions“ - takové vysoké jméno dostalo politické opozici nedávným protestům. Tyto akce spočívají v tom, že se lidé s politickými požadavky dostávají do ulic ruských měst: rezignace ruského prezidenta, jmenování nových voleb do Státní dumy atd. Tvrdí, že volby byly zmanipulovány, že úřady ztratily morální právo vládnout státu a společnosti. Poslední takový pochod se uskutečnil 12. června, Den nezávislosti Ruska.
Navzdory velkému jménu není opozice schopna vzít do ulic nejen miliony lidí, ale i stovky tisíc lidí. Podle velmi protichůdných údajů z různých zdrojů se od 18. března (verze ředitelství pro vnitřní záležitosti) do 40 tisíc (verze samotné opozice) zúčastnili posledního pochodu. A na rozdíl od předchozího pochodu, který se konal 6. května, šel tiše, bez excesů.
Přirozená otázka: jaké budou důsledky těchto veřejných akcí? Co bude znamenat březen milionů? Už je jasné, že ruské občany nepodporují požadavky opozice. To neznamená, že Rusové plně schvalují vše, co se v zemi děje. Naopak, některé jsou upřímně pobouřeni neústupnou mírou korupce, rostoucími cenami, neefektivní prací státního aparátu a lhostejností úřadů vůči problémům běžných občanů. Ale nevěří opozici, protože se obávají návratu anarchie a anarchie „honosných 90. let“.
Opozice navíc nemá nejmenší jasný akční program, srozumitelný plán opatření nezbytných k překonání krize a zlepšení životů občanů. Stanovila si úkol svrhnout současnou vládu a zdálo se, že si vůbec neuvědomuje, co by se mělo udělat později. A vezmeme-li v úvahu, že vedoucí představitelé opozice, mírně řečeno, si neužívají důvěry a dispozice velké většiny lidí, pak v malém měřítku pochodů není nic překvapivého.
Proto budou s největší pravděpodobností další průvody skromnější a tento opoziční hnutí zmizí. Pokud ovšem není možné se vyhnout rozsáhlým provokacím ze strany opozice a příliš unáhleným nevhodným jednáním ze strany úřadů.
Úřady všech úrovní, včetně ruského prezidenta, musí vyvodit nezbytné závěry a podstatně upravit svou práci. Protože výsledky voleb do Státní dumy v prosinci loňského roku a probíhající protesty jasně ukazují, že lidé nejsou spokojeni s tím, co se v zemi děje. Už se nechtějí vyrovnat s negativními jevy.
