Vlasti dává člověku trvalý pocit klidného a milujícího domova. A lidé často nazývají svůj rodný jazyk jazykem, kterým mluví se svými blízkými.
V moderní sociolingvistice a etnologii neexistuje jasný koncept „rodného jazyka“. Existuje několik různých, někdy protichůdných výkladů tohoto termínu. A studium významu zakotveného v konceptu „rodného jazyka“ se stalo mezioborovou.
Spory mezi lingvistickými vědci jsou svou povahou teoretičtější, protože v praxi, přesněji v životě, je vše velmi jasné. Většina lidí považuje svůj mateřský jazyk za jazyk, který mluví jejich rodiče.
Nejblíže k lidem je mateřský jazyk. Ten, který dítě absorbuje mateřským mlékem. Na kterém poprvé vyslovuje dvě nejdůležitější slova: „máma“ a „táta“. Vědci to nazývají jazykem naučeným v dětství bez zvláštního výcviku. Nebo první rodný jazyk.
Potom dítě chodí do školy a začíná získávat znalosti. Učitelé zpravidla hovoří a vedou hodiny ve státním jazyce země, v níž daná osoba žije. Jsou na něm napsány všechny učebnice a učební pomůcky.
Takový jazyk je společný pro studenty i dospělé kolem dítěte. Mluví se státníky a vydávají se dokumenty. V tomto jazyce je jeho jméno a příjmení zapsáno do pasu po dosažení dospělosti.
Většinu času člověk začne mluvit tímto jazykem, i když doma mluví jiným jazykem. Vědci ho nazývají druhým domorodcem pro člověka. Jsou popsány případy, kdy se první rodný jazyk v životě změní na jazyk, který lidé nejčastěji používají.
Druhý názor snižuje skutečnost, že pro většinu z nich se mateřský jazyk stává jazykem, ve kterém si myslí. A také bez námahy píšou a mluví. To je hlavní jazyk pro komunikaci a aktivity ve společnosti. Jeho vědci funkčně nazývají první jazyk, tj. Jazyk, kterým se člověk přizpůsobuje okolní společnosti.
Lidé mohou funkčně znát první jazyk ještě lépe než svůj první mateřský jazyk, ale zároveň mohou být přesněji svázáni s jazykem, který se naučili mluvit.
Třetí interpretace pojmu „rodný jazyk“ je tvrzením, že jazyk jeho předků bude pro osobu nativní. Jazyk, který identifikuje jeho příslušnost k určité etnické skupině, národnosti.
Rozdíly mezi podmínkami lingvistů jsou velmi svévolné, zatímco u jednoduché osoby bude mateřským jazykem vždy ten, který miluje nejvíce. Lidské návyky se v čase a okolnostech mění, ale preference často zůstávají stejné.
