Nedávní vítězové německého fašismu SSSR a USA ve 20. století se více než jednou stali divokými odpůrci. Včetně skutečných válek. Hlavní je 45letá studená válka. Střely nebyly vždy slyšet, ale existovalo přímé nebezpečí nejen z druhé světové války, ale také z celosvětové univerzální katastrofy.
Ahoj z Orwellu
Termín „studená válka“ nebyl vytvořen politikem ani vojenským mužem. Autorem tohoto výrazu je spisovatel George Orwell, jehož pero patří do Animal Farm, Animal Farm a 1984. Publikoval to v článku s názvem „Ty a atomová bomba“, který vyšel jen měsíc po skončení druhé světové války.
Íránský incident
Většina historiků určuje datum zahájení globální vojenské a ideologické konfrontace účastníků procesu 5. března 1946. Winston Churchill v americkém Fultonu vyzval k boji proti šíření komunismu pomocí aliance anglicky mluvících zemí.
Důvodem tak tvrdých slov Churchilla bylo Stalinovo odmítnutí okamžitě stáhnout jednotky z íránského území. Hlavním důvodem však byla přirozená neochota nedávných spojenců umožnit rozšíření sovětského vlivu na východě. O rok později byl britský ex-premiér podporován ministrem zahraničí USA Georgem Marshallem a prezidentem Harrym Trumanem. Představili plán pomoci evropským zemím zasaženým fašismem výměnou za vlády bez komunistů a omezující doktrínu, jejímž základem by bylo obklíčení SSSR s nepřátelskými vojenskými základnami.
Berlínský úrazový kámen
Včerejší spojenci začali přecházet od slov k činům a začali aktivně tvořit vojensko-politické organizace. A z 55. aliance zvané NATO začalo aktivně oponovat Varšavské smlouvě socialistických zemí se sídlem v Moskvě. Apoteózou jejich počáteční konfrontace je vzhled berlínské zdi v roce 1961, která rozdělila východní (proz sovětské) a západní oblasti hlavního města Německa na téměř 30 let. Spolu s bloky států.
Zbraně, náboje a balistické střely byly přidány k „ohni“ rivalství ne-tak studenými válkami, které rozdělovaly Koreu a Vietnam. A také karibská krize z roku 1962, kdy sovětské ponorky s raketami na palubě již stály u pobřeží Spojených států v očekávání velení „Start!“.
Krátké slovo „afghan“
Sedmdesátá léta by mohla být dobře považována za desetiletí neustálých jednání, mírových iniciativ, vzájemného odzbrojení a konečně za konec závodu ve zbrojení. Pokud v prosinci 1979 SSSR neposlal 40. armádu do Afghánistánu a odvolal prezidenta Amin, který mu nevyhovoval. Učinila to jako logická reakce na výskyt amerických raket v oblasti své hranice s Tureckem.
Reakce USA byla rozsáhlá a mnohaletá pomoc nezmiňovatelným afghánským mujahideenům, bojkotům olympijských her olympijských her v Moskvě a dalšímu „ochlazení“. Strany však měly dost důvodů pro nespokojenost mezi sebou bez války v Afghánistánu. Epizody a velmi žhaví historici uznávají svržení prezidenta Allende v Chile, války za účasti sovětských a kubánských vojáků v bývalých afrických koloniích Portugalska a cvičení štítu Varšavské smlouvy 79.
