Bundestag je jednokomorový parlament Spolkové republiky Německo, který je nejvyšším zákonodárným orgánem státu. Parlament je tvořen na základě svého zvolení německými občany prostřednictvím všeobecných svobodných voleb na období 4 let.
Návod k použití
1
Ústava FRG nestanovuje podrobná pravidla týkající se volebního systému. V současné době je volební postup pro Bundestag upraven federálním zákonem o volbách z roku 1993. Právo volit poslance je uděleno německým občanům, kteří žili ve státě alespoň tři měsíce a dosáhli věku 18 let.
2
Toto volební právo se nazývá aktivní. Pasivní volební právo, tj. Právo být zvolen do parlamentu, se uděluje občanům, kteří dosáhli věku 18 let, kteří mají německé občanství po dobu nejméně jednoho roku a nejsou zbaveni aktivního volebního práva. V Německu není žádná hranice pro volební účast.
3
Německý parlament se skládá ze zástupců zvolených na základě tajných, všeobecných a svobodných voleb na období 4 let. Poslanci mají imunitu, parlamentní odškodnění a jejich pravomoci nelze předčasně ukončit odvoláním voličů.
4
Volební zákon stanoví celkový počet poslanců na 631. Samotné volby se konají smíšeným volebním systémem: polovina poslanců je volena volebním obvodem, druhá polovina - podle stranických seznamů (tzv. Pozemkový seznam stran).
5
Ve volbách má každý volič dva hlasy. Jeden hlas je odevzdán pro kandidáta na poslance ve volebním obvodu, druhý hlas je odevzdán pro seznam kandidátů na konkrétní stranu. Ve volebním obvodu vyhrává kandidát s největším počtem hlasů. Německo je rozděleno do 299 jednočlenných volebních obvodů, čímž zaplňuje polovinu křesel Bundestagu. Druhá polovina parlamentu je plná kandidátů na pozemkových listinách stran. Německo má 16 federálních států, takže každý stát je vícečlenným volebním obvodem.
6
Pro stanovení počtu mandátů získaných ze seznamů stran se používá systém počítání Heire-Niemeyer: všechny „druhé hlasy“ dané pro seznam stran konkrétní strany se sečtou a vynásobí celkovým počtem distribuovaných mandátů. Výsledné číslo se pak vydělí celkovým počtem odevzdaných „druhých hlasů“ pro všechny seznamy stran. Vypočítá se tedy poměr křesel každé strany v parlamentu. Rozdělení mandátů se týká pouze těch stran, které na vnitrostátní úrovni shromáždily alespoň 5 procent hlasů.