Především to není rámec, který jej omezuje, ale naopak, jejich úplná absence. Lidé kreativních profesí tomu rozumějí nejlépe: může být neuvěřitelně obtížné vybrat si téma pro budoucí práci, zejména pokud je v hlavě současně milión nápadů různého druhu.
Návod k použití
1
Zkuste začít bez tématu. Když získáte inspiraci, touhu psát a myslet na něco, neztrácejte tento okamžik přemýšlením o nápadech - posaďte se hned na pero. Nedodržujte žádný rámec (strukturální, logický nebo žánr), ale jednoduše pište o tom, co vám přijde na mysl. Je možné, že výsledná kapitola se ukáže jako poslední v budoucí knize, nebo vyplníte jednu z mnoha. A pokud během práce na tom nemáte žádné možnosti pro vývoj událostí nebo zajímavých nápadů, pak se nikdo neobtěžuje jen dát to na polici.
2
Hledejte inspiraci od jiných autorů. Čím více čtete, tím více se naučíte možnosti vývoje pozemku, stylistické techniky a způsoby, jak vytvořit dílo. Zejména vás může zajímat problém popsaný v knize (ať už jde o dospívající psychologii z The Catcher in the Rye), ale možná budete chtít podívat na otázku z jiného úhlu pohledu (například nikoli jménem dospívajícího, ale ze strany jeho rodičů).
3
Využijte populární prostředí. Pokud je pro vás obtížné přijít s vlastním fantazijním světem nebo chcete napsat příběh o existujících postavách, pak s tím není nic špatného. Desítky knih jsou vytvářeny na základě zvláště populárních nápadů (vezměte STALKER) a některé vesmíry se stávají světovou klasikou (Warhammer 40'000 nebo Dungeons & Dragons).
4
Nesnažte se psát Bibli poprvé. Chyba mnoha začínajících spisovatelů spočívá v tom, že se snaží dát celou svou duši do prvního díla najednou. To se může stát, pouze pokud je duše skutečně malá (což je nepravděpodobné). Proto je lepší vědomě vytvářet „místní“ díla s jasně definovaným tématem a nápadem. Vezměte si to jen tehdy, když se v sobě cítíte dost zkušeností pro realizaci něčeho intimního.
