Křesťanství vzniklo asi před dvěma tisíci lety a během této doby se stalo jedním z nejmocnějších světových náboženství. Historici nesouhlasí s místem původu křesťanství. Někteří věří, že to byla Palestina, jiní jsou přesvědčeni, že první křesťanská společenství se objevila v Řecku a Římě.
Návod k použití
1
Základem vzniku křesťanství byly politické procesy probíhající v Palestině. Několik desetiletí před příchodem nové éry se Judea stala součástí římské říše a ztratila nezávislost. Vedení v provincii přešlo na římského guvernéra. Myšlenka, že Židé zažili božskou odplatu za porušení náboženských zvyků, se rozšířila po celé společnosti.
2
V Palestině rostl tupý protest proti římské nadvládě, která často nabírala náboženskou barvu. Učení Essenů, jejichž sekta měla všechny rysy raného křesťanství, začalo získávat popularitu. Esejové vykládali svým vlastním způsobem otázky týkající se hříšnosti člověka, spoléhali se na bezprostřední příchod Spasitele a věřili, že čas by měl brzy přijít.
3
Ideologickým základem křesťanství byl judaismus. Zároveň ustanovení Starého zákona neztratila svůj význam, ale dostala novou interpretaci ve světle událostí popsaných v evangeliích a souvisejících s pozemským životem Ježíše Krista. Příznivci rodícího se náboženství přinesli nové myšlenky do doktríny monoteismu, mesianismu a konce světa. Myšlenka vznikla po druhém příchodu Spasitele, po kterém by bylo na Zemi zřízeno jeho tisícileté království.
4
V prvním století nové éry se křesťanství teprve začalo odlišovat od judaismu. Náladu v náboženském prostředí určovala víra v Ježíše Krista, který přišel na svět, aby odčinil hříchy lidstva, a přesvědčení o jeho božském původu. První křesťané čekali, až se Spasitel objeví ze dne na den, a očekával jeho spravedlivý trest pro ty, kteří utlačovali palestinský lid.
5
Tam, kde byly pozice křesťanství silné, vznikly náboženská společenství, která nejprve neměla centralizaci a zvláštní kněze. Společnosti prvních křesťanů vedly nejuznávanější věřící, jimž ostatní považovali za schopné vnímat Boží milost. Vůdci křesťanských komunit často měli charisma a měli silný vliv na křesťanskou komunitu.
6
Postupně začali zvláštní lidé vystupovat mezi náboženskými křesťanskými komunitami, které interpretovaly ustanovení Písma svatého. Byli tam ti, kdo vykonávali technické povinnosti. Postupem času začaly komunity dominovat biskupové, kteří sloužili jako dozorci a pozorovatelé. Organizační struktura křesťanství se začala formovat kolem 2. století nové éry.
7
V další fázi formování křesťanství se ve společnosti rozšířila poněkud jiná nálada. Intenzivní očekávání příchodu Spasitele bylo nahrazeno postojem k adaptaci na život novými sociálními řády. V této době se začala podrobněji rozvíjet myšlenka na další svět, nesmrtelnost lidské duše.
8
Postupem času se sociální složení křesťanských komunit začalo měnit. Mezi přívrženci tohoto náboženství se počet chudých a bezbožných stává stále méně a méně vzdělaný a bohatí občané aktivně začínají přijímat křesťanství. Komunita se stává tolerantnější vůči bohatství a politické moci. Úplné oddělení nového dogmatu od judaismu nastalo blíže ke konci II. Století, po kterém se křesťanství stalo samostatným náboženstvím.
