V křesťanské ortodoxní praxi existuje tradice pozorování čtyř vícedenních půstů. Půjčování je nejdelší a nejpřísnější z nich.
V pravoslavné církevní duchovní praxi jsou dva vícedenní půstu stanovena na určitá data, zatímco zbytek (stejné dva půsty - velký a Petrov) jsou přechodné.
Čas začátku postní doby je určován datováním oslav Velikonoc, které závisí na době oslav věnovaných Velikonoc. V roce 2015 připadají pravoslavné Velikonoce 12. dubna. Proto postní doba představuje období sedmi týdnů před hlavním ortodoxním triumfem jasného vzkříšení Krista. Ukazuje se, že v roce 2015 začíná Svatý postní den v pondělí 23. února.
Takové datování začátku Svatých letnic (tzv. Postní) tak přináší nějaké opravy do života moderního pravoslavného křesťana. 23. února (den obránců vlasti) jako svátek pro muže by se tedy již nemělo oslavovat se vším nádherou, doprovázené rychlým občerstvením a pitím alkoholu. První den půstu, stejně jako celý první týden (do soboty), je přísný. V tuto chvíli by se měl křesťan zvláště ponořit do hlubin své duše, aby si uvědomil osobní nedostatky, je nutné se pokusit připravit svou duši na pokání a společenství svatého těla a krve Pána. V počátcích postní doby se ve všech pravoslavných církvích provádí zvláštní služba Velkého klína víry čtením Velkého odpočívajícího kněze mnicha Andreje z Kréty. Proto bylo i přes svátky věnované 23. února doporučeno, aby pravoslavný křesťan nemyslel na světské oslavy, ale na duchovní zlepšení jeho osobnosti.
Křesťan by také měl pochopit, že podstatou abstinence (půst) není jen vyloučení živočišného původu ze stravy. Hlavním účelem půstu je touha křesťana stát se alespoň trochu lépe v duchovním smyslu. Proto je nutné zdržet se nejen určitých potravin, ale také hříšných vášní a neřestí. Současně se musí křesťan snažit častěji číst Písmo svaté, navštěvovat bohoslužby, účastnit se svátostí a v modlitbách k Bohu se obracet k cele.
