Vejce a velikonoční dorty jsou považovány za hlavní pochoutky velikonoční tabulky. Tradicí je nejen malování vajec na Velikonoce, ale také požehnání velikonočních jídel. Často i lidé, kteří nevyznávají křesťanství, přicházejí do chrámu v určitý den, aby zasvětili velikonoční vajíčka a velikonoční dorty.
Zasvěcení velikonočního jídla (velikonoční dorty, vejce, Velikonoce) začíná v předvečer svátku svaté Kristovy neděle - ve Velkou sobotu. V sobotu obvykle před chrámem probíhá zasvěcení velikonočního jídla. Tento obřad začíná přibližně ve dvě odpoledne. V závislosti na počtu kněží ve farnosti může zasvěcení vajec a velikonoční dorty trvat až devět až deset večer. Ve farnostech, kde slouží jeden kněz, trvá zasvěcení několik hodin v určitých časech dne Svaté soboty. Konkrétní čas zasvěcení velikonočních dortů a velikonočních vajec musí být nalezen v samotném chrámu.
Velikonoční vejce a velikonoční dorty jsou navíc zasvěceny po skončení božské liturgie na samotný velikonoční den. K tomu dochází v neděli v noci přibližně 3 hodiny po půlnoci. Zasvěcení výrobků může nastat jak v samotném chrámu, tak při jeho opuštění přímo na ulici. Za tímto účelem se kolem chrámu postaví věřící a kněz čte určité modlitby a posype velikonočním jídlem svatou vodou.
Je třeba poznamenat, že zasvěcení velikonočních koláčů a vajec může pokračovat během oslav Velikonoc až do rozdávání. Velikonoční svátek je 39 dní, čtyřicátý den je oslavován Nanebevstoupení Páně. V některých církvích, kde to složení duchovenstva umožňuje, může zasvěcení kraslic a velikonoční dorty pokračovat každý den během oslav celého jasného týdne (celý velikonoční týden končí svátkem Antipasa).
Za zmínku stojí, že kromě velikonočních vajec, velikonočních koláčů a včelínů v den zmrtvýchvstání Krista mohou být posvěceny i jiné potravinové výrobky. Například různé druhy masa nebo vína.
