V neutrálních vodách Kerchské úžiny 21. ledna 2019 dvě tanzanská plavidla vzplaly a přepravovaly zkapalněný zemní plyn. Důvodem tragédie, která si vyžádala životy 20 námořníků, bylo nelegální čerpání plynu na volném moři, což je podle mezinárodního práva zakázáno. Kořeny problému však jdou mnohem hlouběji než banální nezodpovědnost kapitánů dvou tankerů, kteří se rozhodli pro riskantní manévr.
Kronika incidentu
V pondělí 21. ledna Rosmorrechflot informoval, že tankery Venis a Maestro plující pod vlajkou Tanzanie hořely v Kerčském průlivu. Krátce před tím zavolaly lodě do přístavu Temanuk v Kubanu. Požár začal během kotvení na otevřeném moři, které bylo uspořádáno tak, aby čerpalo zemní plyn a obcházelo všechny bezpečnostní požadavky. Později, na jedné z lodí, oheň, který začal, vedl k explozi. Celkový objem plynu přepravovaného tankery přesáhl 4, 5 tuny.
Na palubě těchto dvou lodí bylo více než 30 členů posádky, většinou občané Turecka a Indie. Ruské záchranné lodě spěchaly k jejich pomoci a pátrání po přeživších provedl také vrtulník. Bylo zachráněno 12 lidí a nalezena těla 14 mrtvých. Zbytek námořníků se uvádí, že chybí, ale šance na nalezení živých mají sklon k nule.
Požár neovlivnil lodní dopravu v oblasti nehody. Hrozí však znečištění životního prostředí v důsledku úniků ropy. Složité povětrnostní podmínky ztěžují plné zhodnocení jeho rozsahu.
Příčiny požáru
Krátce před tragédií byl tankeru Maestro zamítnut použití benzínového terminálu v přístavu Temryuk, protože loď byla zařazena do seznamu sankcí USA za přepravu ropy do Sýrie. Práce s ním ohrožuje dodavatele, provozovatele terminálů a zákazníky, na něž se vztahují sankce. Současně nebyl benátskému tankeru odepřen servis. Ruskem a kazašským plynem bylo zpravidla poháněno palivo, aby poté mohlo palivo přenést do Maestra, které jej dopravilo do Sýrie.
Je to omezení přímých dodávek přírodních zdrojů do této arabské země, které tlačí společnosti k šedým schématům. Zároveň se odborníci nedomnívají, že se takto velké množství nosičů energie dostane do Sýrie. Existují další, pohodlnější možnosti. Například zpětný nákup plynu a zpětný pronájem prostřednictvím offshore.
Používání malých plavidel (2–5 tisíc tun) také tento proces zpožďuje včas. K naplnění tankeru objemem více než 100 tisíc tun je zapotřebí více než tucet čerpání z dárcovských lodí. Všechny nezákonné operace se provádějí ve svobodném pásmu a lodě, které dodávají zboží na místo určení, někdy tráví roky na moři, nikdy nevstoupí do přístavu.
