Přírodní katastrofy, katastrofy způsobené člověkem a nejrůznější mimořádné události jsou hrozné pro jejich náhlou a obrovskou ničivou sílu. Takové definice nebezpečných situací jako „spontánnost“ a „katastrofická“ jsou však poněkud relativní, protože existuje předpovědi události. Je součástí procesu řízení rizika výskytu a rozsahu důsledků nebezpečných a mimořádných situací.
Mnozí se určitě setkali se situací, kdy výstraha (ať už se jedná o informační kanály, média nebo hromadné SMS), zašle varování o neobvyklých klimatických přírodních jevech. Například bylo vyhlášeno varování před bouří a na nádvoří stálo počasí i počasí bylo jasné. A obráceně, všechny referenční služby ukazují dobrý den a odnikud se nevyskytuje bouřkový vítr a hurikán. To v žádném případě není důvodem k vyhladění příslušných služeb, ale důsledkem skutečnosti, že předpovídání nebezpečných situací je pravděpodobné. Spolehlivost takových předpovědí zdaleka není ukazatelem, který odborníci nazývají „stabilní spolehlivá předpověď“.
Prognóza a její výkon
Asi před dvaceti lety byla na ruském ministerstvu mimořádných událostí vytvořena odborná laboratoř, která provedla experiment k vyhodnocení přesnosti a spolehlivosti použitých prognóz. Byli pozváni všechny zúčastněné organizace a jednotlivci - od slavných vědců po kouzelníky. Bylo analyzováno 3460 předpovědí pro 70 subjektů predikce. Přesnost zápasu se pohybovala od 13 do 32 procent.
Názory odborníků, vědeckých publikací a oficiálních dokumentů globálnějšího formátu tohoto druhu údajů neobsahují. Kvalitativní hodnocení se v zásadě uvádí například „míra spolehlivosti možných rizik není stále vysoká“, „existují úspěchy, ale není patrný průlom, “ atd. Ve zprávě IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu) se proto uvádí: „Nejistota v prognostických odhadech je stále velmi vysoká.“
