Etika a komunikační kultura jsou vytvářeny tak, aby lidé měli možnost mluvit světsky, aniž by používali obscénní slova. Zneužívání je však nedílnou součástí lidového jazyka, univerzálního způsobu vyjadřování emocí, takže jeho studium věnují pozornost lingvisté a další jazykové odborníky.
Návod k použití
1
Nejprve musíte zjistit, jestli existuje rozdíl v pojmech „mate“ a „kletba“. V ruském jazyce existuje poměrně velké množství urážlivých slov, která jsou obscénní, nadávající, nepotisknutelná. Většina z nich byla považována za neslušnou, ne vždy a najednou dokonce měla podtext chvály. Dnes je mezi kletbami zvláštní skupina zvaná obscénní slova.
2
Přísaha tradičně zahrnuje jména genitálií a jejich částí, jakož i pohlavní styk. Kromě toho jsou všechny možné modifikované a vyhlazené formy těchto slov považovány za obscénní. Najednou V. Dahl, sbírající materiál pro svůj vysvětlující slovník, nerozlišoval obscénní výrazy v samostatné kategorii, ve svých poznámkách existovaly spolu se všemi běžnými výrazy.
3
Po definici škodlivého jazyka je třeba poznamenat, že slovo „fena“ není obscénní, je to pouze název pohlaví psů. Muž - „muž“, žena, respektive „žena“. Stejně jako rozdělení na „kočka“ a „kočka“, „býk“ a „kráva“, „beran“ a „ovce“.
4
Přísně vzato, toto slovo není ani kletbou, protože takové výrazy jsou odmítavé, nadávky a hanlivé. Jejich seznam lze nalézt ve zvláštních oddílech slovníků, ale "fena" tam není. Jinak tam musela být připisována slova „koza“, „kůň“, „prase“ a mnoho dalších.
5
Stalo se tak, a důvody pro to se mohou stát tématem celé studie, že přístup ke slovu "fena" je zvláštní. A nazvat osobu mnohem urážlivější než „pes“ nebo „pes“. Proto dnes existuje mylná představa, že tento pojem odkazuje na obscénní. Samozřejmě to tak není v této fázi vývoje jazyka, ačkoli „fena“ může v průběhu času dobře přecházet do části škodlivého jazyka, takové příklady již existují v historii.
6
Předpoklady pro takový přechod jsou docela přesvědčivé. Například ve vážných publikacích o chovu psů lze dokonce najít rozdělení štěňat na "psy" a "feny", ale na "chlapce" a "dívky", což je podle definice nesprávné, protože chlapci a dívky jsou stále lidé. Takové zajištění se nazývá hyperkorekce, nicméně takový rozpor je vnímán jako dostačující.
7
Po této cestě mnoho moderních online publikací o gramatice a dalších částech jazyka, které hovoří o definici slova „fena“, již používá dvě interpretace:
- feny;
- frivolní chtivá žena (hrubost).
Ale ani to v žádném případě nepřiblíží toto slovo slovům přísahám.
- Původ
- Literacy.ru
