Islám je nejmladší ze světových náboženství, která vznikla na počátku 7. století A.D. Historicky první rozkol v islámu, ke kterému došlo v polovině 7. století, dal několik směrů, v nichž existují významné rozdíly.
Islám není jediné náboženství. Ve druhé polovině 7. století našeho letopočtu Kvůli sporu o dědictví náboženské a světské moci vyvstaly 3 hlavní směry: sunnismus, harijitismus a šíitství.
Sunnismus
Sunnismus je největším trendem v islámu, protože téměř 90% muslimů po celém světě jsou sunnité. Korán a Sunna jsou uznáni jako zdroje dogmatu, jsou považováni za spravedlivé všemi čtyřmi kalify po Mohamedovi. Sunnismus tak byl vždy oficiálním náboženstvím arabského kalifátu a dodržoval zásady proklamované prorokem.
Sunnisové se velmi často nazývají lidmi pravdy a vyznávají pravou víru. Na základě Koránu a Sunny věřící vyvinuli kodex muslimských práv, tzn. Sharia.
Sunnismus je zastoupen ve všech muslimských zemích, s výjimkou Libanonu, Ománu, Bahrajnu, Iráku, Íránu a Ázerbájdžánu.
Šíitství
Na začátku druhé poloviny 7. století vzniká šíitství, což v arabštině znamená stranu nebo skupinu.
Podle šíitských učení mají právo pouze potomci Ali a Fatimy, kteří pocházejí z proroka Muhammada, obsadit post kalif-imámu. Imámové jsou neomylní ve všech svých záležitostech a víře. Kult mučedníků je mezi šíity velmi rozšířený, slaví se festival Ashur, který se slaví v den, kdy byl zabit Ali Hussein.
Korán je také uznán těmi hadísy v Sunna, jejichž autorem je čtvrtý kalif Ali a jeho přívrženci. Šíiti vytvořili vlastní svaté knihy - ahbar, včetně hadísů Ali.
Kromě Mekky zahrnují bohoslužby Nejef, Karbala a Mašhad. Většina šíitů žije v Ázerbájdžánu, Iráku, Íránu, Sýrii a Afghánistánu.
