V moderním světě jsou státy složeny ze stovek mezinárodních organizací, které přispívají k navázání kulturní interakce, hospodářských vztahů a obchodu. Rusko je jedním z největších států a je členem mnoha organizací.
Regionální organizace
Pro Rusko je důležité členství ve Společenství nezávislých států (SNS). Na území zemí SNS žije mimo Ruskou federaci 20 milionů ruských a rusky mluvících lidí. Tato organizace, která byla vytvořena v roce 1991 po rozpadu SSSR, zahrnovala většinu bývalých sovětských republik, s výjimkou pobaltských zemí (Estonsko, Lotyšsko, Litva). V roce 2014 zahrnuje SNS kromě Ruské federace Bělorusko, Moldavsko, Ázerbájdžán, Arménie, Kazachstán, Tádžikistán, Uzbekistán a Kyrgyzstán. Ukrajina de facto vstupuje do SNS, ale Chartu nepodepsala. Turkmenistán nepodepsal chartu a prohlásil se za „přidruženého člena“ organizace. Po konfliktu s Ruskem se Gruzie v roce 2009 stáhla ze SNS. Rusko má za úkol chránit vnější hranice SNS ve střední Asii a na Kavkaze.
Další geopoliticky významnou organizací pro Rusko je celní unie EurAsEC, která zahrnuje Bělorusko a Kazachstán. Organizace je formou obchodní a hospodářské integrace, která zajišťuje jednotné celní území. Na tomto území se nevztahují žádná hospodářská omezení ani cla.
Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO) zahrnuje Rusko, Čínu, Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán. Území zemí zahrnutých do této regionální organizace zabírá 60% území Eurasie. Hlavními deklarovanými úkoly SCO je posílení bezpečnosti a stability, hospodářská spolupráce, energetická partnerství, kulturní a vědecká spolupráce, boj proti terorismu, extremismu a separatismu.
Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) je vojensko-politická unie, která existuje ve své moderní podobě od roku 2002. CSTO zahrnuje Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Arménii. Uvedeným cílem organizace je společná ochrana teritoriálního a ekonomického prostoru členských zemí před vojenskou agresí, teroristy a přírodními katastrofami.
Jiné organizace
Po zhroucení SSSR v roce 1991 bylo Rusko právně uznáno jako nástupnický stát SSSR. Proto zaujala místo bývalého Sovětského svazu v Radě bezpečnosti OSN a několika dalších organizacích.
OSN je považována za možná hlavní mezi těmi, které vznikly po druhé světové válce. Byl vytvořen v roce 1945 s cílem udržet mír v různých oblastech planety. Má značné finanční schopnosti, řídící aparát a dokonce i ozbrojené síly. Rusko bylo jednou ze zemí, které se podílely na vytvoření OSN. A jako vítězná moc ve druhé světové válce se stala jedním z nejvyšších výkonných orgánů organizace - Rady bezpečnosti OSN, kde je dodnes. V tomto ohledu má Rusko právo veta, tzn. právo zakázat jakékoli rozhodnutí OSN.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) je jednou z těch, kterých se Rusko účastní. Cílem OBSE je udržovat bezpečnost a mír v Evropě.
Kromě výše uvedeného je Ruská federace zapojena do organizací, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF), Rada Evropy, Rada států Baltského moře (CBSS), Barentsova euro-arktická rada (BEAC), Organizace pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (BSEC), Organizace spojených národů pro Vzdělávání, věda a kultura (UNESCO), Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), Skupina Světové banky, Světová poštovní unie, Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), Mezinárodní letecká federace ce (FAI), asijské parlamentní shromáždění (APA), atd.
Související článek
Lagarde Christine: životopis, kariéra, osobní život
