Dominic Wenner je francouzský historik, esejista. Známý jako aktivní zastánce pravicových názorů v politice a vášnivý oponent lásky stejného pohlaví. Wenner získal celosvětovou slávu po veřejné sebevraždě ve zdech katedrály Notre Dame.
Životopis: raná léta
Dominic Wenner se narodil 16. dubna 1935 v Paříži. Jeho otec byl architekt, ale aktivně se podílel na politickém životě své země. Byl tedy v řadách Francouzské lidové strany, která propagovala pravicové názory. Byl to otec, který měl velký vliv na celý budoucí život Dominika.
Ve věku 19 let se Wenner přihlásil do Alžírska, kde v té době probíhaly vojenské operace pro jeho nezávislost na Francii. O dva roky později se vrátil do své vlasti a okamžitě se připojil k nacionalistům.
Brzy byl přijat do tajné teroristické organizace, která chtěla svrhnout republikánský systém. V roce 1960 byl Wenner usvědčen z tajných aktivit. Strávil dva roky ve vězení. Po jeho propuštění však nezměnil své názory a nadále podporoval pravicové síly.
Kariéra
Po odchodu z vězení začal Dominic žurnalistiku, později se začal zajímat o historii. Wenner brzy převzal vedení Skupiny pro studium civilizace Evropy a založil Institut pro západní studia.
Na konci 70. let se začal zajímat o revoluci z roku 1917 v Rusku. Wenner strávil hodně času v ruských archivech a kniha „Historie Rudé armády“ se stala plodem jeho pečlivé práce. Získala cenu Francouzské akademie.
Během svého života vydal Wenner desítky knih, včetně:
- Kritická historie odporu;
- "Historie spolupráce";
- "Bílé slunce poraženého";
- "Historie terorismu";
- "Samuraj Západu".
Wenner byl také známý ve Francii jako znalec zbraní všech dob. Tomuto koníčku věnoval více než tucet knih.
Dominic byl také šéfredaktorem několika historických publikací. Vyzkoušel se v roli rozhlasového moderátora.
Sebevražda
Dne 18. května 2013 francouzské orgány legalizovaly manželství osob stejného pohlaví. O tři dny později spáchal Wenner sebevraždu nedaleko oltáře Notre Dame. Když dorazil do hlavního pařížského chrámu, položil nejprve na oltář dopis a pak před tisíci farníků hodil do hlavy kulku do hlavy ze staré zbraně na protest. Jeho sebevražda byla prvním případem ve zdech slavné katedrály.
Ve svém dopise smrti napsal, že jeho jednání bylo považováno za pokus probudit Francouze z letargického snu. V poznámce také poznamenal, že má rozumnou paměť a paměť. V předvečer sebevraždy učinil Dominic příspěvek na sociálních sítích, kde požadoval rozsáhlý manifest naplánovaný na 26. května.