Evangelia nám říkají, že během svého pozemského života Kristus prováděl mnoho zázraků. V nich židovský lid našel potvrzení božské osoby Kristovy. Byli však lidé, kteří měli zázračné události, které způsobily mnoho rozhořčení, protože židovští právníci a farizeové nechtěli Boha v Kristu uznat.
Jedním z nejpůsobivějších zázraků, které Ježíš Kristus provedl, bylo vzkříšení mrtvých. Evangelium vypráví o třech případech. Pán tedy vzkřísil syna vdovy Nain. Kristus litoval smutku své matky a přivedl jejího syna zpět k životu. Také došlo ke vzkříšení dcery Jairů. Nejunikátnějším případem vzkříšení zesnulého je však zázrak se spravedlivým Lazarem, který je pochován čtyři dny v jeskyni. Historie nám říká, že po zmrtvýchvstání Lazara se Lazar stal biskupem Církve. Chtěli dokonce zabít spravedlivého Lazara, protože byl živým svědkem velkého Kristova zázraku.
Kristus uzdravil mnoho nemocných lidí. Zvláštní místa v evangeliích hovoří o uzdravení nevidomých. Kristus se tak vrátil zraku osobě, která byla od narození slepá.
Kristus uzdravil oslabené. V moderním smyslu je možné volat uvolněnou osobu, která má omezenou pohyblivost, tj. Osobu se zdravotním postižením. Když se uvolnění začali chodit, bylo několik případů.
Ve starověku existovala specifická nemoc zvaná malomocenství. Byla to nemoc, při které tělo člověka hnije. Snažili se nekomunikovat s malomocnými, vyhýbali se jim všemi možnými způsoby a Kristus takové lidi uzdravil.
Evaneglia také vypráví o dalších Kristových zázrakech. Například Pán při bouři šel po moři, mohl nakrmit několik tisíc lidí jen několika kousky chleba a ryb a také vyhnat démony.
Všechna svědectví Kristových zázraků jasně ukázala určitou Boží autoritu Pána, protože v některých případech uzdravení Krista také odpustily hříchy, což samo o sobě je pouze Božím právem.
