Evangelia jsou knihy Nového zákona, které vyprávějí o životě Ježíše Krista, jeho veřejné službě, ukřižování a pohřbu. Pro pravoslavnou osobu je evangelium jednou z nejdůležitějších biblických knih.
Kánonická evangelia se nazývají těmi, která jsou v pravoslavné církvi plně akceptována. V těle knih Nového zákona jsou obsažena čtyři evangelia. Autory těchto inspirovaných děl byli apoštolové Matthew, Mark, Luke a John.
Kromě těchto čtyř evangelií existují i apokryfní díla. Například evangelium Judské, evangelium Petra. Tyto knihy nebyly církví uznány jako kanonické, protože měly pochybný obsah. Přesné autorství těchto evangelií také nebylo stanoveno. Je možné, že apokryfní evangelia, na rozdíl od kanonických, byla napsána o několik set let později než narození Ježíše Krista, nebo heretici gnostiků byli autory apokryfy.
Jak bylo uvedeno výše, kanonická evangelia uznávají plnost církve jako evangelium Matouše, evangelium Marka, Lukášovo evangelium a Janovo evangelium. Od samého počátku vývoje křesťanského psaní nikdo z věřících nezpochybnil autoritu těchto posvátných knih. Právě tato díla byla přijata jako absolutní pravda bez příměsi různých falešných doktrín.
Tato čtyři evangelia objektivně vypráví o životě a učení Krista, o událostech v historii Nového zákona. Již v prvním století byla tato díla citována věřícími. Oficiální schválení těchto čtyř evangelií za kanonických bylo však přijato až ve 4. století.
V historii křesťanské církve lze 360 nazvat časem přijetí kánonu knih Nového zákona. Tato událost se konala v místní laodicejské katedrále. Otcové koncilu schválili všech 27 kanonických knih Nového zákona, mezi něž patřily evangelia od Marka, Matouše, Jana a Lukáše. Později, na VI ekumenickém koncilu (680), dostal kánon knih Nového zákona univerzální charakter.
