Okraj ve vztahu k takovému pojmu jako země má zvláštní význam, který se velmi liší od obvyklého pojmu „odlehlost“ území. Spíše jde o ekonomický pojem, který odkazuje na umístění státu mimo moderní finanční a ekonomické jádro, které zahrnuje postindustriální země s relativně vysokou životní úrovní, s převahou nevýrobní sféry a aktivně rostoucí střední třídy.
Návod k použití
1
Země hlavního hospodářského jádra zpravidla tvoří základ mnoha mezinárodních organizací, hrají velkou roli při vytváření mezinárodních finančních a komoditních toků, vytvářejí své pobočky a zastoupení po celém světě. Pro země periferie je obvyklé klasifikovat ty zaostalé státy s převahou těžební a zemědělské produkce. Velkým významem pro ně je zpravidla kapitál ostatních investorských států. V takových zemích je nestabilní politická situace, časté interetnické a náboženské konflikty. V takových zemích obvykle stojí určitý diktátor a jakékoli podněcování k povstání a revoluci je okamžitě potlačeno.
2
Země periferie jsou charakterizovány nízkými ekonomickými ukazateli obecně i na jednotkovou populaci země. Často jim dominuje nezaměstnanost a pravidelná migrace, města jsou špatně rozvinutá, obyvatelé raději žijí ve vesnicích. Mnoho z těchto zemí se může pochlubit koloniální minulostí, která se projevila v moderním typu výroby, industrializace a charakteristikách ekonomiky.
3
Je obvyklé klasifikovat rozvojové země území Latinské Ameriky, Afriky a Asie jako periferní země. K podobné alokaci došlo po druhé světové válce, v polovině 20. století. Se zhroucením SSSR postupovalo mnoho zaostávajících zemí ostře v přední řadě, například v asijských státech Tchaj-wan, Korea a Singapur, které dokázaly úspěšně využít svých hlavních konkurenčních výhod, jako je levná pracovní síla a zahraniční kapitál, přitahované zvenčí..
4
Zatímco dříve bylo obvyklé rozdělit jádro a periférii podél západo-východních směrů, dnes, podle uznání mnoha světově proslulých finančníků, je toto rozdělení správně provedeno v severojižním úseku, i když tyto hranice jsou velmi svévolné. Dnes, navzdory všem pokusům centra o zavedení norem a pravidel, která by mohla zásadně zvrátit situaci, jako je zavedení globálních standardů pro lidskou práci, zavedení technologického pokroku, se země periferie pravděpodobně brzy nebudou moci rozloučit s jednou ze svých hlavních „Výhody“, jako je nízko placená pracovní síla, podmíněné ekologické normy, které jsou tak či onak jednou z hlavních konkurenčních výhod „zaostávání“.
