Otakar Yarosh je prvním zahraničním velitelem, který získal titul Hrdina Sovětského svazu.
Otakar Frantsevich Yarosh se narodil 1. srpna 1912. Podílel se na osvobození České republiky od nacistických útočníků. V roce 1943 byl při obraně obce Sokolovo zasažen výbuch tankových kulometů. O měsíc později mu byl udělen titul Hrdina SSSR.
Životopis hrdiny
Otakar Jarosz se narodil a vyrůstal v malém českém městě Luneh, které se nachází v severozápadní části země. Jeho rodiče jsou prostí pracovníci. Otec budoucího hrdiny Franz Yarosh pracoval jako strojvedoucí.
Otakar byl druhé dítě v rodině. Celkově měla rodina budoucího hrdiny 5 dětí.
Když bylo chlapci 11 let, rodina Yaroshů se přestěhovala do města Melnik. Nachází se 40 kilometrů od hlavního města Prahy, Prahy.
Otakarova matka, Anna, se snažila od raného dětství vštípit lásku ke čtení pro své děti. A udělala to. Otakar byl skutečný milovník knih. Byl dobře obeznámen s prací tak velkých ruských básníků a spisovatelů, jako je A.S. Pushkin, A.P. Čechov, L.N. Tolstoy. Mladý muž rád trávil čas čtením historické a vlastenecké literatury a také miloval dobrodružství.
Další vášní mladého muže byly sporty. Zabýval se boxem a gymnastikou, byl dobrým brankářem v místním fotbalovém týmu, byl vynikajícím plavcem. Kromě toho Otakar hrál skvělý šach. Možná právě tyto dovednosti pomohly mladému muži uspět ve vojenských záležitostech.
Vzdělání získal v Praze po ukončení místní elektrotechnické školy. V roce 1933 se mladý muž ihned po ukončení technické školy rozhodl pokračovat ve vzdělávání, zvolil vojenský směr a zapsal se do Trnavské juniorské důstojnické školy na západním Slovensku. Po ukončení studia v roce 1937 pokračoval ve vojenském vzdělání a zapsal se do školy v Hranicích - městě na severní Moravě.
Když se v roce 1939 jednotky nacistického Německa zmocnily vlasti, musel Otakar nelegálně emigrovat do Polska. Později, když německé jednotky okupovaly Polsko, byl poslán spolu s československými vojáky do Sovětského svazu.
Vojenská kariéra
Mladý muž vstoupil do armády v roce 1934. V té době již dostával vojenské vzdělání ve škole poddůstojníků. Otakar byl přidělen k 17. pěšímu pluku. Po absolvování Trnavské vojenské školy dostal Otakar hodnost poručíka a byl převelen, aby sloužil ve 4. komunikačním praporu.
Byl skutečným patriotem a když se v roce 1938 v důsledku takzvaného „mnichovského spiknutí“ vzdalo Československo Německu, měl z toho velké obavy. Jeho soudruzi si vzpomněli, hořce prohlásil, že Československo bylo nacisté bez jediného výstřelu odevzdáno.
Yarosh se nechtěl vyrovnat se situací své vlasti a ilegálně překročil polskou hranici. Tam se připojil k československé legii Polska, tvořené z čs. Vojáků a dobrovolníků, kteří zahájili aktivní boj s vojsky útočníků. V roce 1939 bylo Polsko dobyto německými jednotkami a československá legie vedená Ludwigem Svobodou (československá armáda a státník, hrdina SSSR, hrdina ČSSR a lidový hrdina Jugoslávie) překročila hranici SSSR.
V roce 1941 se na základě dohody mezi Československem a SSSR na území Sovětského svazu vytvořila československá armáda, jejímž důstojníkem byl Otakar Jarosz.
Hrdinův výkon
Podle očitých svědků byla společnost v čele s Otakarem Yaroshem považována za jednu z nejpřipravenějších. Armáda se pod velením poručíka Yarosha naučila ovládat zbraně, překonávat překážky různých úrovní obtížnosti. Zároveň to dělali ve sněhu, v dešti a při silných mrazech.
Mohli tak donutit řeku Samaru a překonat pohoří Ataman. Je známo, že během útoku došlo k silným mrazům a Otakar Yarosh zmrzl prsty na nohou, což mu bránilo v pohybu.
V lednu 1943 byl československý prapor poslán vlakem na Západ.
8. března 1943 podnikla skupina vojáků pod vedením Otakara Yarosea nerovnou bitvu se silami nacistického Německa. Bitva se odehrála poblíž vesnice Sokolovo.
Odpoledne, kolem 13 hodin, zaútočilo na vesnici 60 německých tanků a několik obrněných transportérů. Během střetu s nepřátelskými jednotkami se společnosti Otakar Yarosh podařilo porazit 13 tanků a 6 obrněných transportérů. Sám Otakar byl dvakrát zraněn, ale nepřestal bojovat.
Podle očitých svědků, zatímco protivníkový tank prorazil, Yarosh popadl spoustu granátů a požádal o to. Byl zabit prasknutím kulometu, ale podařilo se ujistit se, že vybuchla nádrž.
Po bitvě byl Otakar Yarosh posmrtně oceněn hodností kapitána.
17. dubna 1943 mu byl udělen titul Hrdina Sovětského svazu. Otakar Yarosh získal v České republice další ocenění: Leninův řád a Řád bílého lva „Za vítězství“.
