Jean-Jacques Rousseau je vědec, filozof, spisovatel, skladatel a botanik. Muž, jehož myšlenky měly velký vliv na postavy Velké francouzské revoluce. Základní principy vytvořené Rousseauem v jeho dílech jsou nyní psány v americké ústavě.
![Image Image](https://images.culturehatti.com/img/kultura-i-obshestvo/15/zhan-zhak-russo-i-ego-idei-ili-kogo-nazivali-apostolom-skorbi.jpg)
Jean Jacques Rousseau se narodil 28. června 1712 v Ženevě, známý svým protestantským duchem. Jeho matka Susanna Bernardová zemřela pouhých devět dní po porodu. Otec Jean Jacques, Isaac Russo, byl velmi rozrušený smrtí své manželky, což se samozřejmě projevilo i v samotném chlapci. Po celý život Jean Jacques nazve smrt své matky prvním z jeho nešťastí.
Tato biografie filozofa a vědce je obrovská a různorodá. Byl studentem notáře a rytce. V 16 letech opustil město a konvertoval ke katolicismu. Nějakou dobu působil jako aristokratický dům jako slečna, ale brzy odešel a více než dva roky strávil putováním po Švýcarsku. Vydal se pěšky a celou noc strávil venku.
Nějakou dobu nepracoval jako domácí mentor příliš dobře. Během tohoto období se v něm začaly formovat první známky misantropie. Jean Jacques Rousseau najde v přírodě stále větší pohodlí. Chodí na holubů a včel, pracuje v zahradě a sbírá ovoce. Po nějaké době se Russo krátce dostal do funkce domácí sekretářky.
V Paříži se Rousseau oženil s Terezou Levasserovou - vulgární, negramotnou a ošklivou rolnickou ženou. Samotný spisovatel opakovaně řekl, že se do ní nemiluje. Měli pět dětí, všechny byly poslány do vzdělávacího domu. Během tohoto období začíná Rousseau vytváření svých slavných děl.
Rousseauovy myšlenky byly založeny na skutečnosti, že lidé umění a vědy zkorumpovali lidi, a to právě proto, že ve společnosti dochází k úpadku morálky. Autor plně reflektoval své politické myšlenky ve své pojednání „O společenské smlouvě“ z roku 1762.
Vědec se nejprve pokusil prozkoumat příčiny a typy sociální nerovnosti. Podle jeho názoru stát vznikl v důsledku společenské smlouvy. Nejvyšší moc ve státě patří lidem a její svrchovanost je absolutní a neomylná. Záměrem zákona je chránit lidi před svévolnou vládou.
Francie se v té chvíli podobala sudu na prášek. Rousseauovy myšlenky se staly přínosným místem a staly se jakýmsi sloganem revolucionářů. Sám filozof nemohl pozorovat dopad jeho myšlenek, protože zemřel v roce 1778. Byron ho nazval „Apoštolem smutku“. Rousseau prožil život plný putování a útrap, které do jisté míry utvářely jeho politické a sociální názory.