Ázerbájdžán je nezávislá prezidentská republika, stát omývaný Kaspickým mořem a umístěný částečně v západní Asii, částečně na Středním východě. Stejně jako v každé jiné zemi jsou pro něj zvláště důležité náboženské kánony a zásady.
Světský stav
V muslimském světě je Ázerbájdžánská republika považována za první demokratický světský stát, což znamená nezávislost takových institucí, jako je náboženství a stát. To však vůbec neznamená, že náboženské otázky jsou zde méně důležité než jakékoli jiné. Náboženství v Ázerbájdžánu není pro každého jednotné, je představováno kombinací různých hnutí a různých vyznání. Nicméně velká část populace v zemi vyznává šíitský islám. Tento směr islámu je také rozšířen v Íránu, Iráku, Libanonu a Bahrajnu.
Svoboda víry
Ázerbájdžán dodržuje svobodu náboženského vyznání a volbu víry, jak je uvedeno v článku 1 kapitoly 1 zákona Ázerbájdžánské republiky. Podle Ázerbájdžánské ústavy nemá nikdo právo propagovat toto nebo toto náboženství nebo ponížit práva a důstojnost vyznávání jiného náboženství a náboženské instituce by neměly mít vliv na vzdělávání. Podle stejné ústavy má občan právo vůbec nevyznávat žádné náboženství, jakož i vyjadřovat své přesvědčení o víře a praktikovat jakékoli náboženství společně s ostatními věřícími.
Před velmi dlouhou dobou byl na území Ázerbájdžánu rozšířen zoroastrianismus. Toto starověké náboženství tam zůstalo dominantní po dobu nejméně tisíc let. Existuje verze, že získání názvu Ázerbájdžán tímto státem je spojeno s uctíváním Zoroastrianismu. A dnes má zoroastrianismus určitý dopad na náboženský život věřících v Ázerbájdžánu. Oslava jedné z hlavních událostí Novruz Bayram (astronomický nový rok) má tedy kořeny v zoroastrianismu.
