Termín „revoluce“ pochází z latinského slova revolutio, což doslova znamená „převrat, transformace“. Původně byl tento termín používán v astrologii a alchymii a znamenal přesně „rotaci“ například nebeských těl nebo přeměnu stvoření - metamorfóz.
Návod k použití
1
Nyní se termín „revoluce“ nejčastěji používá v politickém a sociologickém kontextu. Z tohoto hlediska je revoluce radikální revoluce v politickém systému konkrétního státu, což vede k tomu, že moc je násilně přenesena na jinou vládnoucí třídu. V tomto případě dochází k úplné změně politické a nejčastěji sociální struktury státu.
2
Příkladem takového převratu je Velká francouzská revoluce z roku 1789 nebo únorová revoluce z roku 1917. V prvním případě se Francie změnila z monarchistické republiky na demokratickou (přinejmenším to bylo zpočátku) a ve druhém případě se Rusko stalo republikou monarchie.
3
Celkově se žádná revoluce neobejde bez lidské oběti. Například ve stejné francouzské revoluci zemřelo celkem 4 miliony lidí. To se však vždy nestane. Například revoluce 1989 v Československu byla nazvána Sametová revoluce, protože bez krveprolití. Termín „sametová revoluce“ se začal používat pro označení jakékoli bezkrvné revoluce obecně.
4
Stává se, že revoluce se nazývá politický převrat, což de facto není revoluce. Například změna jedné vládnoucí dynastie na jinou, i když je spáchána krveprolití, není revolucí, protože politický a sociální systém se nemění (například monarchie zůstává monarchií).
5
Termín „revoluce“ se používá v jiných významech. Nejčastěji se chápe jako převrat, změna jedné nebo druhé myšlenky na předmět nebo nějaká zásadní změna. Průmyslová revoluce například není politickým fenoménem, nýbrž pouze globálním přechodem z jednoho druhu práce na druhý.
6
Revoluci lze také nazvat změnou některých veřejných morálních principů. Například sexuální revoluce je termín vytvořený V. Reichem, což znamená zásadní změny v sexuálním životě a hodnotách společnosti ve druhé polovině 20. století.
