Oslava narozenin je jednou z nejvýznamnějších a nejkrásnějších. Blízcí lidé (příbuzní, přátelé) gratulují hrdinovi příležitosti, předávají mu dary, obracejí se laskavými slovy a přáními. Ale ne každý ví, že před takovou dovolenou měl úplně jiné jméno - „svátek“.
Návod k použití
1
V souladu s křesťanskými kánony bylo novorozené dítě pojmenováno po světci zmíněném v tzv. Svatých - seznamech osob, které byly kanonizovány pravoslavnou církví. Zpravidla bylo dáno jménu svatého, jehož pamětní den se shodoval s datem jeho narození. Pokud rodiče dítěte nevěděli přesně, v jaký den se narodil (což byl běžný jev s negramotností většiny lidí), byl ze seznamu vybrán světec, který nejvíce odpovídá pravděpodobnému datu. A tak se zrodila tradice k oslavě dne vzpomínky na svatého, podle kterého se novorozenec jmenoval. Dostala jméno „den svátku“.
2
Každá pravoslavná rodina slavila dovolenou svým vlastním způsobem, podle svých nejlepších schopností. Existovala však některá obecná pravidla, která se snažili dodržovat. V předvečer svátku jmenovali v domě hrdiny příležitosti pečivo: koláče, bochník. Mimochodem, od té doby se píseň objevila: „Jako v (jmenný) svátek jsme pečeli bochník, tu takovou výšku, tu takovou šířku
„Koláče, jako obvykle, byly přenášeny do domovů příbuzných a přátel. Čím větší byl dort, tím větší úcta byla této osobě. Kmotry a otcové měli posílat velké koláče se sladkou náplní. Pravda, v některých místech buchty zdobené buchty zdobené nahoře rozinky.
3
Dort, prezentovaný jako dárek, znamenal pozvání na svátek. Podle zvyklostí ten, kdo přinesl koláče, musel navíc vyslovit větu: „Narozeninový muž nařídil uklonit se koláče a požádal o chléb.“
4
Všichni pozvaní se shromáždili večer v domě narozenin, kde byla uspořádána hostina s písněmi a tanci. Chůze se mohou lišit v závislosti na schopnostech a kulinářských schopnostech každé konkrétní rodiny. Ale mělo to „nebít do tváře“ a zacházet s lidmi ke slávě. Dekorací stolu byl velký dort s nějakou náplní, zdobený rozinkami (o mnoho let později se stalo pravidlem, aby se místo toho podával dort). Uprostřed oslav byl tento dort zvednut nad hlavou narozeninového chlapce a zlomen tak, aby se na něj nalila náplň. A hosté přátelsky křičeli: „Takže na vás bude téct také stříbro a zlato!“
5
Nejúžasněji oslavované v Rusku byly svátky Caru nebo Tsariny, které byly povýšeny na státní svátky („Nameday“). Po říjnové revoluci 1917 začal tvrdý boj náboženskými předsudky. A svátek svátek se postupně proměnil v narozeninovou oslavu.
