Slovesa jsou zvláštní součástí řeči. Ačkoli slovesa jsou obvykle spojována s výrazem akce, jejich funkce v jazyce jsou mnohem více mnohostranné. Spisovatelé často používají slovesa k oživení znázorněných událostí. Například hlavním pocitem románu „Heat of the Day“ irské spisovatelky Elizabeth Bowenové je zkušenost chaosu během války. Jeden průchod si zaslouží zvláštní pozornost. Jakou roli zde hrají predikátová slovesa? Jak pomáhají oživit obraz?
Budete potřebovat
Výňatek z žáru dne: Nad hlavou nepřátelské letadlo táhlo, pomalu bubnovalo kolem bazénu v noci, rozbíjelo výbuchy střelby - úder, pauza, otáčení, fascinovaný bodem pro svůj záměr. "
Návod k použití
1
Současně šetří jazyk a vyjadřuje vnitřní stav postav, Bowen píše: „Režie, nepřátelské letadlo táhlo
Úspora spočívá v tom, že se používá minulá minulost dlouhá slovní doba, která vyjadřuje přítomnost i minulost - jedná se o akci prováděnou do současnosti. Zdálo se, že hrdinové právě slyšeli nepřátelské letadlo, a přesto se jim po hlavě dlouho točilo. Skutečnost, že ho nedozírali, ještě více děsí jejich vědomí. A samozřejmě, sloveso táhne samo (k přetažení) náznaky na vysilující, vyčerpávající stav doprovázející vojenské operace.
2
"… bubnování pomalu v bazénu noci,.."
Porovnání motorického hluku s bubnováním a současně s rybami vytvářejícími hluk podobný zvuku bubnu vyvolává pocit nebezpečí, neúnavnosti, ale zároveň letargického. Na metaforické úrovni proměňuje sloveso letadlo v rybu plavající se v nočním rybníku. Takže skrze sloveso existuje zosobnění, ne však bez účasti okolností, které pomáhají spojovat noc s rybníkem a letadlo s rybami. Bez tohoto nočního rybníka by letadlo zůstalo bubnovacím motorem.
3
"… vypracování výbuchů střelby,.."
Alitace sloves tažení, bubnování, kreslení kombinuje první tři tahy ve větě. K tomu je přidán zvláštní účinek onomatopoeie přenášený opakováním kombinace písmen dr. V angličtině je slovo kapka-kapka, což znamená zvuk kapající vody. S ohledem na vyobrazení vyobrazeného si můžeme představit, že nebe je rybník s rybami, odtud odtéká voda. Je zřejmé, že se nejedná o objektivní realitu, ale o vnitřní stav zprostředkovaný obrazy. Hluk letadla se pak objeví, pak zmizí, působí na nervy, jako kapající voda.
Stále se to stalo v minulosti a bylo dosaženo dlouhou dobu, což nutilo čtenáře, aby stoupal někde ve vzduchu, a zároveň vytvářel silné a těžké pozadí. Letadlo přitahuje děla a existuje spojení mezi nebem a zemí, ale dosud s člověkem.
4
"… nos, pauza, otáčení,.."
A opět je neúplnost akce přenášena stejným slovesným napětím a letadlo pokračuje ve svém pohybu. A teď jsou slovesa ve větě jedna po druhé, zatímco předtím každé sloveso otevřelo celou řadu závislých slov. Tato blízkost slovesných predikátorů naplňuje atmosféru očekávání něčeho nebezpečného a hrozného.
5
"… fascinován bodem pro svůj úmysl."
Nakonec výčet sloves a slov závislých na nich končí, ale akce tam nekončí. Fascinovaný již není slovesným predikátem, ale účastí, uvnitř obratu. Rybí letadlo, které bylo šokováno vlastním pronásledováním, bylo zvědavé, zastavilo se a otočilo se, působí na čtenáře jako hudba v thrilleru v okamžiku, kdy se stane něco nenapravitelného.
Slovesa vytvářejí toto napětí v tomto textu a přidávají do snímků zvláštní rozměr.
